O mně

JáČekali jste chlapa s fotoaparátem? To je jen takové moderní klišé. Tohle jsem taky já a stejně rád jsem venku s fotoaparátem i ve sklípku s koštýřem. Fotografování a víno jsou totiž v mnohém podobné, nebo možná úplně stejné. Například v tom, že kdyby se všichni kritici světa shodli na tom, že je nějaká fotka skvělá a Vám se líbit nebude, tak s tím nikdo nehne. A když Vám ti nejlepší degustátoři budou vnucovat, že je tohle víno je dobré a Vám nebude chutnat, můžete vnímat a uznat jejich argumenty, ale víno Vám stejně chutnat nebude.

A teď něco málo o mně. Můj vstup na tento svět nezačal moc dobře. Minul jsem se s tatínkem a narodil se tři měsíce po jeho smrti. Přesto, že jsme se nikdy nepotkali, nechal mi několik darů. Třeba měchový fotoaparát Voigtländer na svitkový film, který uměl krásné zvětšeniny. Formát 6 x 9 měl něco do sebe.

Postupně jsem držel v ruce různé typy foťáků. Jako kluk jsem si pořídil Ljubiteľ, po vojně potom Zenit 11 a k němu postupně pár objektivů. Až na ten rachot uzávěrky fotil celkem pěkně.

Rok 1989 pro mne znamenal možnost popustit uzdu mé druhé vášni, cestování, a propojit ji s focením. V roce 1990 jsem si z cesty do Londýna dovezl můj první Nikon. Byla to F-301 ze second-handu a já byl na ni strašně pyšný. Jak šel čas, přibývaly zážitky, vrásky i fotoaparáty. Na začátku digitální éry jsem na tom nebyl moc dobře a tak prvním digitálem byl Olympus c-5000. Následoval Panasonic Lumix FX 7 a potom už konečně Nikon D60 v setu. Později přišlo tělo Nikon D7000, k němu jsem si dokoupil objektiv Nikon 18-300 a postupně další skla, třeba Tamron 150-600. Aktuálně používám Nikon D750, nejraději s objektivem Nikon 28-300. Pro potěšení jsem si ale pořídil i takovou exotiku, jakou je objektiv Tair 11A 135/2,8 vyrobený v roce 1958 s dvaceti lamelami a nádhernou kresbou.